Položím Vám jednu otázku? Kde žijete? Ale nezajímá mě místo. Jde o stav Vaší mysli. Jste v přítomnosti nebo se Vám hlavou stále honí představy, co se stane v budoucnosti? A pak je tu další možnost. Myslíte na to, co jste zažil/a v minulosti. Pokud jde o něco příjemného, žijeme sice v hezké iluzi, ale „utíká“ nám přítomný život, přítomný okamžik.
A pak je tu další ovlivnění minulostí, kdy se do hlavy stále vkrádá nějaká nepříjemná situace, která se stala, přehrává se stále dokola a nejde se jí zbavit. Říkáme si, co jsme měli udělat, ale v tu chvíli nás to vůbec nenapadlo a kdybychom to bývali udělali, mohlo to být všechno úplně jinak, než teď. Tohle je ale velká past. Tím, že si dokola onu nepříjemnou situaci připomínáme, se v ní stále udržujeme. Hodnotíme ze všech stran co bylo, ale je třeba si uvědomit, že je to úplně k ničemu. Jen si tím škodíme. A dobrý není ani proces hodnocení té situace. Pokud se budu stále trápit tím, co už nemůžu ovlivnit, nebudu na tom psychicky zrovna dobře a to se časem odrazí na zdravotním stavu. Tak pozor na to! Je třeba se naučit, nevracet se k nepříjemným věcem. Dobře, staly se, ale já jdu dál.
Proč stále myslet na bouře a mraky, když už dávno svítí slunce.
Je důležité soustředit se na přítomnost. To, co udělám teď ovlivní můj příští život. Tak ať se Vám to daří 😉